Hydrologie

    Území CHKO Bílé Karpaty náleží k úmoří Černého moře, přičemž jeho největší část patří do povodí řeky Moravy, a to jejích levostranných přítoků Olšavy, Okluky, Svodnice, Veličky a Radějovky. Menší severovýchodní část CHKO přísluší do povodí Váhu.  Severovýchodní část CHKO náleží k hornímu povodí Olšavy plocha povodí (P) 112,2 km2 , délka toku (L) 13,8 km a průměrný průtok (Qa) 0,66 m3.s-1. Jejími významnými přítoky jsou  Horní Olšava (Šťavnice) na níž je umístěna Pozlovická vodní nádrží (plocha 42 ha, objem vody  2,70 mil m3), která slouží převážně pro rekreaci. K dalším významným přítokům patří Kolelač  (vodní nádrž Bojkovice - plocha 15,4 ha, objem vody 0,96 mil m3), Kladénka, Koménka a Bzovský potok.

    Střední část Bílých Karpat patří k horním povodím Veličky (P 66,6 km2 , L 12,3 km a Qa 0,47 m3.s-1), a Okluky a z malé části i Svodnice. Z jihozápadní části CHKO odvádí vody další levostranný přítok řeky Moravy Radějovka.

    Část Bílých Karpat při hranicích se Slovenskou republikou odvodňuje řeka Vlára se svými přítoky do Váhu. Na území CHKO je povodí Vláry od jejího soutoku se Sviborkou u Vlachovic po státní hranici, kde má P 323 km2, L 30,7 km a Qa 3,20 m3.s-1. Nejvýznamnějším přítokem Vláry je Brumovka.

    Rozvodnice těchto povodí jde z větší části po hlavním hřebenu Bílých Karpat. Výjimku tvoří tok Vláry se svými přítoky, které prořízly zpětnou erozí hlavní hřeben a odvádějí vody z původního povodí Moravy do povodí řeky Váhu.

    Vzhledem ke geologické stavbě je na území CHKO velmi omezený výskyt podzemních vod, které jsou vázány pouze na místní mocnější polohy pískovců. Vertikální komunikace vod končí na vrstvách pelitů, a tak se vytvářejí drobné hydrogeologické jednotky, odpovídající jednotlivým lavicím pískovců. Proto prameny ve flyšových oblastech jsou rozptýlené a většinou s menší vydatností. Relativně vydatnější zdroje podzemní vody jsou pouze v kvartérních fluviálních sedimentech podél některých vodních toků (Olšava, Velička, Radějovka, Vlára).

    Na území CHKO jsou významné zdroje minerálních vod, z nichž nejdůležitější a nejznámější je luhačovická zřídelní struktura. Vývěry minerálních vod jsou vázány především na nezdenický zlom v linii Březová - Suchá Loz - Nezdenice - Luhačovice - Biskupice.V Luhačovicích řada zřídel studené alkalické kyselky a jeden pramen sirovodíkové vody. Jejich vznik souvisí s třetihorním vulkanismem, díky němuž byly na zlomových liniích proplyněny hlubinným oxidem uhličitým a současně obohaceny stopovými prvky. Další zřídla kyselek jsou v Březové, Nezdenicích, Suché Lozi, Záhorovicích a jinde. Zdroje sirovodíkové vody jsou v Brumově, Javorníku, Korytné, Petrově, Pradlisku, Strání a dalších místech.

Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt