Monitoring

Botanický výzkum

Začátky podrobnějšího botanického průzkumu Bílých Karpat leží v první polovině 20. století, kdy především na loukách botanizovali zejména M. Béňa, F. Čoka, F. Sedláček, V. Večeřa, J. Podpěra, P. Sillinger, S. Staněk a G. Říčan. Přehled floristického výzkumu Bílých Karpat od počátků až do poloviny 20. století detailně zpracoval J. Podpěra.

Po druhé světové válce působili v severní části území A. Richter, J. Tomášek, V. Pospíšil a M. Elsnerová. V jižní části se v té době jednalo spíše o nahodilé exkurze. Až počátkem 70. let začal pracovat V. Tlusták, který se zabýval fytocenologií travinobylinných společenstev.

Množství nových údajů ze zlínské části přinesl floristický kurz ČSBS, který proběhl v roce 1973 ve Valašských Kloboukách. Do uherskohradišťské části CHKO pak vedlo několik exkurzí floristického kurzu konaného v roce 1987 v Uherském Hradišti.

Koncem 70. let pracovali v území při přípravě podkladů k vyhlášení CHKO Bílé Karpaty a zajištění sítě maloplošných zvláště chráněných území P. Batoušek, M. Elsnerová, J. Hrabec, M. Jatiová, M. Králíček, V. Růžička, J. Šmiták, D. Zábranská a další. Výsledkem bylo kromě vzniku CHKO Bílé Karpaty v roce 1980 vyhlášení několika desítek chráněných přírodních výtvorů (CHPV) v uherskohradišťské a zlínské (tehdy gottwaldovské) části CHKO začátkem 80. let a vyhlášení státních přírodních rezervací v části hodonínské v roce 1987.

V roce 1986 byla založena Botanická sekce při Správě CHKO Bílé Karpaty, která koordinuje botanický výzkum. Sdružuje profesionální i amatérské botaniky a studenty působící v regionu na obou stranách hranice. Ze sedmi zakladatelů se rozrostla na více než šedesát příznivců v roce 2010. Z hlavních aktivit lze jmenovat vytvoření prvního červeného seznamu cévnatých rostlin Bílých Karpat, monitoring vlivu managementu na vegetaci luk zahájený v roce 1988 a odborně vedený L. Klimešem, pokusy V. Tlustáka s kultivací vybraných ohrožených druhů, projekt obnova druhově bohatých luk zahájený v roce 1992, zpracovávání inventarizačních průzkumů a vytvoření databáze BKFLORA, jejímž autorem a správcem je J. W. Jongepier.

V dalších letech práce na uvedených projektech pokračovaly a byly rozšířeny o další témata: výzkum mokřadů, sledování vlivu pastvy včetně sledování vybraných zoologických skupin (edafon, ploštice, křísi, střevlíci), sledování sukcese na úhorech po zatravnění regionální směsí, opět včetně sledování výše jmenovaných vybraných zoologických skupin, a mapování biotopů v rámci soustavy Natura 2000. Průběžně jsou zpracovávány i inventarizační průzkumy mechorostů (Z. Hradílek) a hub (V. Antonín, H. Deckerová, J. W. Jongepier, A. Vágner a M. Vašutová). V letech 1997 (Strání) a 2006 (Hrubá Vrbka) byly uspořádány bryolichenologické dny, kterých se účastnili odborníci z České i Slovenské republiky.

V území bylo kromě již výše uvedených zpracováno několik dalších studentských prací, zabývajících se vegetací různých společenstev, obnovou travních společenstev či biologií a pěstováním vybraných druhů (viz příloha).

Významným počinem bylo síťové mapování Bílých Karpat, které probíhalo na moravské straně v letech 2003–2006. Nálezy z mapování jsou uloženy spolu se staršími údaji v databázi, jež obsahuje už téměř půl miliónu údajů o výskytu cévnatých rostlin v Bílých Karpatech za posledních sto let. Na této databázi je založen Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty a Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat, který obsahuje i podrobný seznam literatury týkající se flóry Bílých Karpat.

 

Zoologický výzkum

Ve srovnání s botanikou jsou Bílé Karpaty zoologicky doposud prozkoumané velmi málo. Výjimkou jsou jen motýli (Lepidoptera), jejichž výzkum byl zahájen začátkem dvacátého století. Po druhé světové válce byly každoročně navštěvovány především louky, a to amatérskými sběrateli, takže spousta údajů o výskytu jednotlivých druhů je uložena v soukromých sbírkách.

Ostatní skupiny hmyzu až do 90. let 20. století nebyly na moravské straně zkoumány vůbec, nebo se jednalo jen o ojedinělé záznamy z náhodných návštěv.

Pokud jde o obratlovce, existují historické údaje především o výskytu ptáků. Publikovány byly však pouze některé a většina dat tak zůstává jen v záznamnících jednotlivých ornitologů. Cenné poznatky přinesly v posledních třech desetiletích celostátní mapovací akce.

Na moravské straně byl intenzivnější zoologický průzkum zahájen až v posledních letech. Paradoxně k tomu přispělo rozdělení Československa, kdy mnozí odborníci omezili cesty na Slovensko a začali objevovat bohatství dříve opomíjeného moravského území. Mnohé tyto údaje byly publikovány ve Sborníku Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, který vycházel v letech 1996–2006 pod redakčním vedením P. Bezděčky. V 90. letech byl zahájen průzkum těchto skupin: půdní bezobratlí (Ústav půdní biologie České Budějovice), měkkýši (souvislý průzkum prováděli V. Ložek, M. Horsák a L. Beran), blanokřídlí (A. Přidal, P. Bezděčka, D. Vepřek), ploštice (J. L. Stehlík, P. Kment), křísi (I. Malenovský), střevlíci (K. Resl), mandelinky (J. Strejček).

V letech 1995 a 1996 vedly do Bílých Karpat dvě exkurze členů Arachnologické sekce České společnosti entomologické a v letech 1997, 1998 a 1999 zde proběhly Entomologické dny, které byly postupně organizovány v jižní (Lučina), severní (Sidonie) i střední části (Lopeník).

V letech 2003–2006 proběhlo síťové mapování vybraných druhů živočichů, které do zoologické databáze přineslo četné nové údaje o rozšíření denních motýlů, vybraných střevlíkovitých brouků a vybraných druhů hnízdících ptáků.

V roce 2006 byl zahájen intenzivní výzkum fytofágních, saproxylických i vodních brouků a rovnokřídlých. Kromě toho probíhá v současnosti průzkum fauny vybraných dvoukřídlých (Psychodidae a Anthomiidae), blanokřídlých (skupina Tenthredinoidea), chrostíků, ploštic, křísů, škvorů, švábů, vážek, denních motýlů, nočních motýlů, pisivek, pavouků, stonožek, mnohonožek, sekáčů, suchozemských stejnonožců, měkkýšů a drobných zemních savců. Údaje o ostatních skupinách jsou prozatím získávány z jednotlivých nesystematických pozorování pracovníků Správy CHKO a externích spolupracovníků.

Značná pozornost je věnována od r. 2007 vyhledávání lokalit a monitoringu saranče vrzavé (Psophus stridulus) a modráska černoskvrnného (Maculinea arion) – kriticky ohrožených druhů zachovalých extenzivních pastvin.

Kromě jiného je velká pozornost věnována vlivu probíhajícího managementu na rostliny a živočichy a hledání optimálního managementu pro co nejširší škálu organismů. Velký důraz je pak kladen na hledání imag a zajišťování vhodného prostředí pro žluťáska barvoměnného (Colias myrmidone).

Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt