Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost s cílem vzájemně harmonizovat veřejné zájmy zejména ochranu vod jako složky životního prostředí, ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod a trvale udržitelné využívání vodních zdrojů.

V roce 1995 vypracovala Evropská komise novou vodní politiku a následně v roce 1997 vydala návrh Rámcové směrnice o vodě (č. 2000/60/ES) (Water Framework Directive – WFD). Směrnice byla přijata v roce 2000 a měla by být v plném rozsahu zavedena (implementována) do roku 2015. Měla by rovněž postupně nahradit většinu původních směrnic a sjednotit jejich požadavky. Cílem směrnice je zabránit dalšímu zhoršování stavu vod a zlepšit stav vodních ekosystémů.
 

Směrnice požaduje:

  • vymezení hydrologických oblastí povodí v celé EU, což jsou celky o takové velikosti, která umožní vytvořit efektivní organizaci odpovědnou za jejich správu

V rámci každé samostatné oblasti povodí se následně provádí monitoring a plánování – tzn. hospodaření 
s vodou jako takové je založeno na těchto jednotkách povodí. 
Povodí Moravy 

 

  • vymezení vodních útvarů (vú)

Vodní útvary jsou samostatné vodní prvky jako např. jezera, části řek, zásobárny podzemních vod aj. Zákon o vodách (č. 254/2001Sb.) definuje vodní útvar jako „vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu“.

a) stanovení současného stavu vú –  biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti vú a do jaké míry je ovlivněn lidskou činností ( např. sledování kvality vody ve vú se děje kombinovaným způsobem při němž je měřeno nejen vypouštění znečištění z bodového zdroje-továrny, ČOV, ale je také sledována kvalita vody přímo ve vú, čímž je lépe podchyceno znečištění vú z plošných zdrojů- plachy z polí, silnic..)

b) Pro každý typ vodního útvaru mají být na úrovni EU stanoveny referenční lokality pro nenarušený (přirozený) stav bez lidských zásahů. S touto referenční situací má být současný stav vodních útvarů porovnán a je určena míra rizikovosti (nesouladu) -  výsledkem je určení rizikových, nerizikových a nejistých vodních útvarů

   

Cíl Směrnice:

Dosažení dobrého ekologického a chemického stavu každého vodního útvaru do roku 2015. Umělé a silně ovlivněné vodní útvary nemohou splnit podmínky dobrého ekologického stavu, proto je u těchto útvarů environmentálním cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu.   

Plánování je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a Plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Do konce roku 2009 musí být vypracovány a schváleny Plány oblastí povodí, které musí obsahovat popis oblastí povodí včetně map povrchových a podzemních vú, jejich typy, referenční podmínky pro dobrý stav, cíle pro jednotlivé vú a přehled programů opatření. Směrnice věnuje otázce zapojení veřejnosti do vodohospodářského plánování velký prostor→účast veřejnosti by měla být zajištěna v průběhu celého procesu implementace. V roce 2008 by se návrh plánů oblastí povodí měl předložit k veřejné diskuzi. Dokumenty by měly být přístupné na požádání, 6 měsíců na písemné připomínky.

Prostřednictvím účasti veřejnosti má být dosaženo zvýšení veřejného povědomí o potřebě vodu chránit a také mají být do plánování začleněny různé zájmy a požadavky týkající se šetrného využívání vody nebo naopak jejího neužívání či úspor. Smyslem účasti je tedy zejména poučit veřejnost a za její angažovanosti vytvořit plány, které budou následně přijaty a naplňovány bez zásadních konfliktů (tj. budou realizovány efektivně bez zbytečných nákladů a prodlev).

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt