Přírodní rezervace

PR Bílé potoky

Dvě luční enklávy lemované lesním porostem na levém údolním svahu Klobouckého potoka 3 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Zachování krajinářsky hodnotného území s výskytem vstavačovitých rostlin.

k.ú.: Valašské Klobouky
výměra: 8,68 ha
nadm. výška: 380-500 m
vyhlášeno: 1982

Geologie
- Horninové podloží představuje zvrásněný flyš, jeho dílčí jednotka bystrická, zlínské souvrství, bystrické vrstvy. Jedná se o flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců a slínovců (střední až spodní eocén). Deluviální (svahové) sedimenty jsou kvartérního stáří. Území leží na levém příkrém údolním svahu v průlomovém údolí Klobouckého potoka, západně od kóty Vrchy (631,7 m n.m.). V rozevřeném, k západu exponovaném svahovém úpadu se spádem kolem 15o, jsou četné pramenné vývěry usazující pěnovec a pseudokrasové jevy. Půdním typem lokality je zde kambizem typická varieta kyselá, v zamokřených částech vznikla kambizem pseudoglejová a pseudoglej typický.

Květena - Plošně je vyvinuta vegetace mezofilních luk, v níž se mozaikovitě objevují svahová prameniště. V mokřadech dominují přeslička největší (Eqisetum telmateia) a devětsil lékařský (Petasites hybridus). Ze zajímavých druhů zde roste hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec listenatý Soóův (Dactylorhiza longebracteata subsp. sooana), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač mužský (Orchis mascula), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), modřenec chocholatý (Muscari comosum) a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum). V roce 1997 zde byla objevena populace tořiče čmelákovitého (Ophrys holosericea). V přilehlém lesním porostu (Carici pilosae-Carpinetum) se v podrostu nachází kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), čistec alpínský (Stachys alpina) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), ze vstavačovitých zde byl zjištěn kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla).

Zvířena - Na zamokřených enklávách louky byly zjištěny významné druhy pramenišť a mokřin, např. ploštěnka horská (Crenobia alpina), chrostík Drusus carpathicus, jepice Rhitrogena hercynia, pakomár Macropelopia goetghebueri a další. Z fytofágních brouků je možno jmenovat zejména nosatce Donus ovalis, Acalles roboris, Acallocrates denticollis, dřepčíky Longitarsus pallidicornis, Dibolia foersteri, mandelinku Calomicrus circumfuscus.

Lesnictví - Lesní porosty, lemující luční společenstva, jsou smíšené, s bukem lesním, dubem letním, habrem obecním, jedlí bělokorou a smrkem ztepilým. Tvoří je především stodvacetiletý bukový porost, jehož obnova bude zaměřena na výběr jednotlivých stromů. Snahou zásahů je docílit věkové rozrůznění.

Využití - V minulosti se zde nepravidelně extenzivně páslo, od konce 80. let zde probíhalo odstraňování stařiny a náletu křovin. V současné době je lokalita ve vlastnictví ČSOP Kosenka Valašské Klobouky, která zabezpečuje její údržbu.

 

PR Dolnoněmčanské louky

Luční enkláva se soliterními stromy na západním svahu Lesné (kóta 696 m n. m.) asi 4 km jižně od Horního Němčí. Nejzachovalejší zbytek luk původního komplexu Lesné s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů.

k.ú.: Slavkov
výměra: 28,18 ha
nadm. výška: 510-620 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Horninové prostředí tvoří zvrásněný magurský flyš zastoupený bělokarpatskou jednotkou, svodnickým souvrstvím. Jsou to flyšové vrstvy s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén-maastricht). Morfograficky jde o plochý a zároveň široký hřbet se zbytky zarovnaného povrchu. Významným modelačním činitelem jsou sesuvy. Na terciérních horninách a kvartérních uloženinách se vyvinula kambizem pseudoglejová, popř. typická, střední zrnitosti.

Květena - V teplomilném travním porostu svazu Cirsio-Brachypodion pinnati dominuje sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) a kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). Z ohrožených a chráněných druhů se zde vyskytuje např. střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač vojenský (Orchis militaris), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kosatec trávovitý (Iris graminea), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis recta), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum) a pryšec kosmatý (Tithymalus villosus). Na mokřadu se nachází společenstvo se sítinou sivou (Juncus inflexus). Ačkoli jej postupně zatlačuje rákos obecný (Phragmites australis), stále v něm ještě přežívá skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice oddálená (Carex distans), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a řasa parožnatka Chara vulgaris. Vzhled území dotváří rozptýlená zeleň - především duby a hlohy. Celkem zde bylo zaznamenáno 268 taxonů vyšších rostlin.

Zvířena - Bohatá je zejména fauna bezobratlých. Z motýlů byl potvrzen výskyt přástevníka užankového (Hyphoraia aulica), přástevníka angreštového (Rhyparia purpurata), ostruháčka jilmového (Satyrium album) a kovolesklece plicníkového (Euchalcia modesta). K významným broukům území patří dřepčíci Dibolia occultans a D. foersteri, nosatec Sciaphobus rubi, krytonosci Mogulones pallidicornis a M. curvistriatus. Dále zde žije roháč obecný (Lucanus cervus), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), drvodělka fialová (Xylocopa violacea). Dosavadním průzkumem bylo mimo jiné zjištěno 6 druhů sociálních vos, 24 druhů mravenců a 33 druhů střevlíkovitých brouků.

Využití - V minulosti byla plocha rezervace využívána jako jednosečná louka. Na části území jsou patrny stopy drobných políček a bývalých polních cest. V průběhu kolektivizace byla větší část území negativně ovlivněna intenzivní pastvou, v nepřístupnějších částech i bez předchozí seče. Horní část byla hnojena minerálními hnojivy, několik ostrůvků bylo ponecháno ladem a zarostlo křovinami. V polovině 90. let probíhala likvidace náletu, nyní je území každoročně koseno.

 

PR Drahy

Teplomilná travinobylinná společenstva s vzácnými druhy rostlin a živočichů na bývalé pastvině.

k.ú.: Horní Němčí
výměra: 14,56 ha
nadm. výška: 400-513 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Geologický podklad tvoří bělokarpatská jednotka magurského flyše, svodnické souvrství obsahující vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce (paleocén-maastricht). Na celém území je patrný odnos půdy, který vede ke vzniku erozních rýh, místy se objevují sesuvy. Na substrátu se vyvinuly kambizemě pseudoglejové, popř. pararendziny kambické, slabě oglejené, těžší střední zrnitosti.

Květena - Většinu území pokrývá nezapojený teplomilný porost s rozptýlenými jalovci a dalšími dřevinami, ve spodní části jsou zbytky starých višňových sadů. Mezi stromy se objevuje vegetace stepních luk svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, v níž z trav dominuje sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Vzácné a ohrožené druhy rostlin zastupuje tořič včelovitý (Ophrys apifera), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), starček stinný (Senecio umbrosus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kozinec dánský (Astragalus danicus) a hořec křížatý (Gentiana cruciata), zde má jediné místo výskytu v Bílých Karpatech koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica). Mechové patro tvoří vápnomilné druhy mechů (např. Rhytidium rugosum) a lišejníků (Cladonia symphycarpia, Dermatocarpon squamulosum a vzácný Leptogium schraderi). V mělkých vpadlinách, kde se na jílovitém podloží drží voda, roste vítod nahořklý (Polygala amarella) a drobné druhy z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria). V nejvyšší části svahu jsou malá prameniště, která hostí ostřici slatinnou (Carex hostiana), ostřici pozdní (Carex viridula), ostřici oddálenou (Carex distans), ostřici ječmenovitou (Carex hordeistichos), skřípinku smáčknutou (Blysmus compressus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Mělké tůňky zazemňují kolonie parožnatek (Chara sp.), spolu s nimi byla potvrzena řada druhů rozsivek. Kolem cesty se zachovala stará alej ořechů, na jejichž kmenech byla zjištěna vymírající terčovka Parmelia exasperata.

Zvířena - Pro lokalitu jsou charakteristické různé druhy teplomilného hmyzu. Byl zde zjištěn např. krasec uherský (Anthaxia hungarica), chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger), střevlík Carabus scabriusculus, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), mravenci Formica gagates, F. cinerea, Plagiolepis vindobonensis. Dosud zde bylo zjištěno 29 druhů mravenců, 62 druhů střevlíkovitých brouků a 44 druhů pavouků. Žije zde také užovka hladká (Coronella austriaca) a v minulosti zde byla pozorována ještěrka zelená (Lacerta viridis). Z ptáků zde nachází útočiště např. ťuhýk obecný (Lanius collurio) a pěnice vlašská (Sylvia nisoria).

Využití - V minulosti byla plocha využívána jako extenzivní pastvina, na níž byl dobytek často přeháněn. V 80. letech zůstala bez využití a postupně zarůstala náletem dřevin (hloh, borovice, na vlhčích místech olše). V 90. letech proběhlo odstranění náletu a bylo obnoveno kosení. Vzhledem k terénním nerovnostem i historickému využívání byla v roce 1998 v horní části území obnovena extenzivní pastva.

 

PR Horní louky

Komplex luk a pastvin oddělených lesíky na severním svahu Studeného vrchu (646 m n. m.), 2 km jižně od Suché Lozi. Zbytek přirozených společenstev květnatých luk a lučních mokřadů.

k.ú.: Suchá Loz
výměra: 6,27 ha
nadm. výška: 425-505 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Geologický podklad tvoří bělokarpatská jednotka magurského flyše. Flyšové vrstvy, zastoupené svodnickým souvrstvím, mají převahu vápnitých prachových jílovců (svrchní paleocén- svrchní křída). Na svahu jsou dále patrny uloženiny deluviální, postižené sesuvy. Morfologii lokality dotvářejí svahové úpady. Půdy zastupuje kambizem typická, která v nižší poloze území přechází do pararendziny kambické. U obou typů najdeme projevy oglejení.

Květena - V území se vyskytují společenstva květnatých stepních luk svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s ostřicí chlumní (Carex montana) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), lemy svazu Trifolion medii a sukcesní stadia dřevin. Bylo zde zjištěno celkem 232 druhů rostlin, k významným patří starček stinný (Senecio umbrosus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec trávovitý (Iris graminea), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), plamének přímý (Clematis recta), kozinec dánský (Astragalus danicus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), dřín obecný (Cornus mas) a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum). Pozoruhodný je výskyt vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia) a hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum) u studánky v horní části území.

Zvířena - Bohatá je zde zejména fauna motýlů, žije zde např. bělopásek topolový (Limenitis populi), b.dvouřadý (Liminitis camilla), batolec duhový (Apatura iris), b.červený (Apatura ilia), ohniváček modrolesklý (Lycaena hippothoe) a perleťovec kopřivový (Brenthis ino).

Využití - Lokalita byla původně součástí rozsáhlého komplexu jednokosných luk na Studeném vrchu, které byly v průběhu 70. let vesměs rozorány nebo poničeny intenzifvním hospodařením. Až do 90. let se jednalo o jednu z nejzachovalejších rezervací v hradišťské části CHKO. Po navrácení pozemků vlastníkům však území nebylo několik let koseno.

 

PR Hutě

Členité území na svahovinách severozápadního svahu Vlčího vrchu (632 m n. m.), na levém údolním svahu Žítkovského potoka, 2,5 km severovýchodně od obce Žítková. Zachovalá mozaika luk, pastvin, lesíků a pramenišť s vysokou diverzitou teplomilných i podhorských rostlinných společenstev v oblasti moravských Kopanic. Lokalita řady ohrožených druhů živočichů a rostlin, mnohé z nich zde mají poslední současný výskyt ve střední části CHKO.

k.ú.: Žitková
výměra: 20,96 ha
nadm. výška: 450 - 535 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Díky svahovým pohybům vytvořily suťové sedimenty na svodnickém souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše (paleocén-maastricht) rozsáhlé sesuvné pole. Na svahovinách se prameny rozlévají do šířky a tvoří mokřady, místy zůstává voda na jílovitém podloží pod půdním povrchem. Na sušších i vlhčích místech vystupují jednotlivé kameny. V půdním pokryvu převládají kambizemě s různým stupněm acidifikace a oglejení, místy pseudogleje a gleje se znaky rašelinění a inkrustace vápnitých tufů.

Květena - Převládá vegetace karpatských přepásaných luk (asociace Anthoxantho-Agrostietum), ovšem s vysokým podílem teplomilných druhů. Byl zde zjištěn prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Na severně ukloněných svazích se bohatě vyvíjí mechové patro, v těchto podmínkách najdeme hadilku obecnou (Ophioglossum vulgatum), vratičku měsíční (Botrychium lunaria) i vzácný mech Dicranum bonjeanii. Živinami chudší stanoviště pokrývá společenstvo svazu Violion caninae s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta). Dalším významným typem vegetace jsou mokřadní pcháčové louky svazu Calthion na svahových prameništích, často s dominující ostřicí latnatou (Carex paniculata), které místy přecházejí do vegetace slatin svazu Caricion davallianae. Na mokřadech roste skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice oddálená (Carex distans), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), kruštík bahenní (Epipactis palustris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), tolije bahenní (Parnassia palustris), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), který zde má nejjižnější lokalitu v moravských Karpatech, a mechy Fissidens adianthoides a Philonotis calcarea. Místy se tvoří pěnovcové inkrustace, v jejichž zastíněných dutinách roste vzácný mech Eucladium verticillatum. Na náplavech potoka v dolní části rezervace roste zblochan hajní (Glyceria nemoralis). V roztroušených bukových lesících byly zaznamenány např. hruštička prostřední (Pyrola media), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice červená (Cephalanthera rubra) a jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora). Místy se dochovaly zbytky kultur starých krajových odrůd ovocných dřevin. Na kmenech ovocných stromů se vyskytují některé druhy ustupujících epifytických lišejníků, např. Pertusaria amara a Usnea hirta; terčovka Parmelia glabra zde má jedinou lokalitu v České republice.

Zvířena - Z entomologického hlediska je lokalita významná díky silné populaci perleťovce dvouřadého (Brenthis hecate), který zde dosahuje severozápadní hranice svého rozšíření. Dosud zde bylo zjištěno 43 druhů pavouků a také vzácný sekáč Zacheus crista, pro nějž představuje tato lokalita nejsevernější výskyt v rámci souvislého rozšíření s jádrem v jihovýchodní Evropě. Z obratlovců zde byla zjištěna užovka stromová (Elaphe longissima), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), nedaleko rezervace zmije obecná (Vipera berus).

Lesnictví - Rozptýlené bukové lesíky patří zčásti k lesnímu půdnímu fondu a jsou obhospodařovány soukromými majiteli. V části vzniklé náletem dominuje jasan ztepilý, bříza bělokorá a topol osika.

Využití - Území v minulosti sloužilo především jako jednosečná louka, otavy byly přepásány. Místa, která byla méně formována sesuvy, byla příležitostně využívána jako políčka. Prakticky celá plocha byla osázena ovocnými stromy, zejména švestkami a místními odrůdami jabloní a hrušní. V průběhu 70. a 80. let větší část plochy rezervace ležela ladem, takže se mnohde rozšířily agresivní trávy (válečka prapořitá, třtina křovištní a rákos obecný), které produkují velké množství stařiny. Horní část chráněné plochy byla v téže době intenzivně spásána ovcemi. Pouze malé plošky byly pravidelně. Od roku 1989 se podařilo zajistit pravidelnou údržbu za pomoci letních studentských táborů. Kosí se všechny luční typy (včetně mokřadů), klučí remízky a dosazují ovocné stromy. V roce 1997 začala pokusná extenzivní pastva ovcí.

 

PR Jalovcová stráň

Jalovci zarostlá jižně exponovaná pastvina 1,5 km východně od obce Nedašov. Krajinářsky velmi hodnotné území se zachovalými rostlinnými společenstvy s výskytem ohrožených druhů rostlin.

k.ú.: Nedašov
výměra: 8,93 ha
nadm. výška: 580-650 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Sedimenty bělokarpatské jednotky magurského flyše a jejího kaumberského souvrství mají převahu rudohnědých jílovců (svrchní křída), naproti tomu svodnické souvrství obsahuje jílovce vápnité (paleocén - svrchní křída). Svah je členěn podružným údolíčkem a úpady, na jejichž celkové modelaci se podílejí i menší sesuvy. Svahové sedimenty kvartéru umožnily vznik kambizemě typické, středně těžké zrnitosti.

Květena - Území je značně členité. Na suchých stanovištích roste po celé ploše hojně jalovec obecný (Juniperus communis). V travnatém porostu, vegetačně blízkém svazu Cynosurion, roste např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a spolu s nimi řada druhů, význačných pro severovýchodní část CHKO Bílé Karpaty: např. podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač obecný (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Na několika místech vystupují odvápněné pískovce, které provází vegetace krátkostébelných porostů svazu Violion caninae s vřesem obecným (Calluna čvulgaris) a smilkou tuhou (Nardus stricta), z lišejníků zde roste acidofilní Dibaeis baeomyas. Na bazických prameništích (svaz Caricion davallianae) je typický suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris) a pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), dále čertkus luční (Succisa pratensis), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice slatinná (Carex lepidocarpa), mech Fissidens adianthoides a parožnatky (Chara sp.).

Zvířena - Zoologický průzkum zde zatím nebyl proveden.

Využití - Ještě v 80. letech byla lokalita každoročně extenzivně přepásána ovcemi, ale v 90. letech pastva skončila, což se projevilo degradací travního porostu a náletem dřevin. V současné době se připravuje její obnovení. Od poloviny 80.let zde proběhlo několik zásahů jejichž cílem byla likvidace náletových dřevin i některých přehoustlých skupin jalovců, aby byla opět možná pastva a kosení nedopasků.

 

PR Javorůvky

Svažitá louka v pramenném amfiteátru obklopená lesními porosty na severozápadním úbočí kóty Královec (655 m n. m.) 2,5 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Druhově bohatá bělokarpatská luční vegetace.

k.ú.: Valašské Klobouky
výměra: 5,26 ha
nadm. výška: 510-575 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Podloží je tvořeno dílčí jednotkou bystrickou magurského flyše. Bystrické vrstvy zlínského souvrství mají převahu vápnitých jílovců a slínovců (střední až spodní eocén), naproti tomu sedimenty belovežského souvrství obsahují rudohnědé nevápnité jílovce (spodní eocén až svrchní paleocén). Deluviální (svahové) sedimenty vytvořily podmínky ke vzniku půdního typu kambizem pseudoglejová, na části území se vyskytuje i kambizem typická.

Květena - Vegetační kryt tvoří společenstvo přepásaných karpatských luk (Anthoxantho-Agrostietum), v němž se vyskytuje bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač mužský (Orchis mascula), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Na prameništi v jižní části jsou společenstva mokřadních luk svazu Calthion, která hostí mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), pětiprstku žežulník hustokvětou (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris) a kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia). Na jedlích na okraji lesa je typické jmelí bílé jedlové (Viscum laxum subsp. abietis).

Zvířena - Na loukách se vyskytují vzácnější druhy motýlů např. modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). V drobných potůčcích mokřadů nachází útočiště čolek horský (Triturus alpestris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

Využití - Původně jednosečná louka byla v minulosti znehodnocena intenzivní pastvou, pohnojením části lokality a následnou absencí obhospodařování. Od roku 1980 je pravidelně kosena a její stav se velmi zlepšil. Bylo zde vybudováno i několik mostků přes mokřady a částečně byly zredukovány rozrůstající se křoviny.

 

PR Kútky

Bezlesá enkláva na pravém údolním svahu a na jižním svahu kóty Veselka (495 m n. m.) v horní části údolí potoka Mandát 5 km jihovýchodně od Radějova. Společenstva bělokarpatských luk uprostřed lesů, území s vysokou krajinářskou hodnotou a výskytem četných chráněných a ohrožených rostlin a živočichů.

k.ú.: Radějov
výměra: 67,41 ha
nadm. výška: 340-460 m
vyhlášeno: 1987

Geologie - Sedimenty magurského flyše s převahou vápnitých jílovců náleží do bělokarpatské jednotky, představované nivnickým (paleocén-spodní eocén) a svodnickým (paleocén-svrchní křída) souvrstvím. Území leží v centrální části vrchoviny blízko ústředního hřbetu (kóta Žalostiná), poblíž údolí potoka Mandát, pravé pobočky Sudoměřického potoka. Půdní pokryv tvoří kambizem typická doprovázená kambizemí pseudoglejovou.

Květena - Území tvoří druhově bohaté bělokarpatské louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Charakteristickým prvkem jsou i lemová společenstva svazu Trifolion medii, svahové bezkolencové louky a mokřiny s druhy vázanými na minerálně silné podklady a rozptýlená zeleň. Z význačných rostlin zde roste plevnatec lesostepní (Danthonia alpina), srpice karbincolistá (Klasea lycopifolia), kosatec pestrý (Iris variegata), kosatec sibiřský (Iris sibirica), kosatec trávovitý (Iris graminea), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), len žlutý (Linum flavum), kozinec dánský (Astragalus danicus), pryšec kosmatý (Tithymalus villosus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), ze vstavačovitých tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), dále ostřice oddálená (Carex distans), ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), štírovník úzkolistý (Lotus tenuis), šáchor tmavý (Cyperus fuscus) a kamýšník přímořský (Bolboschoenus maritimus).

Zvířena - Rezervace je hnízdištěm celé řady druhů ptáků, vázaných na luční biotop. Z motýlů se zde vyskytuje např. batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek jednořadý (Limenitis reducta) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), několik vzácných druhů píďalek. Z ostatního teplomilného hmyzu zde žije cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), škvor malý (Labia minor), mravenec Camponotus vagus a další. V lesním porostu na okraji rezervace byl zjištěn cvrček lesní (Nemobius sylvestris), který dosahuje východní hranice rozšíření zde, v Bílých a Malých Karpatech.

Lesnictví - Výměra lesní půdy činí 2,68 ha. Jedná se o roztroušené enklávy převážně stoletých řídkých dubových porostů výmladkového původu.

PR Lazy

Louka s křovinatými pruhy asi 1 km jihojihozápadně od nádraží Bylnice na pravém údolním svahu údolí Vláry pod kótou Plaňava (598 m n. m.). Jedno z nejlépe zachovaných společenstev karpatských přepásaných luk v oblasti Bylnice s výskytem ohrožených druhů rostlin, především orchidejí.

k.ú.: Bylnice
výměra: 3,12 ha
nadm. výška: 380-425 m
vyhlášeno: 1983

Geologie - Území leží v bělokarpatské jednotce magurského flyše na javorinském souvrství s převahou pískovců (spodní paleocén až svrchní křída). Část svahu, ve které jsou mělké úpady (dellen), je patrná sesuvná činnost. Svahové sedimenty vytvořily podmínky pro vznik kambizemě typické, střední zrnitosti.

Květena - Botanicky velmi bohaté území je tvořeno společenstvy květnatých travních porostů a lučních mokřadů. Dominuje vegetace přepásaných karpatských luk svazu Cynosurion, obohacená o teplomilné prvky. Na vlhkých místech jsou mokřadní louky svazu Calthion s častou ostřicí latnatou (Carex paniculata), na nichž roste např. kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a vítod nahořklý (Polygala amarella). V tůňce v nekoseném lučním mokřadu rostou rdest vzplývavý (Potamogeton natans) a rdest maličký (Potamogeton pusillus). Místy se objevují skupinky dřevin nebo soliterní stromy, zejména buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre), ostrůvky bučin (Carici pilosae-Fagetum) s lesními prameništi, podél potůčků s dominujícími zblochany (Glyceria sp.). Bylo zde zjištěno celkem 290 druhů, např. vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač mužský (Orchis mascula), prstnatec listenatý Soóův (Dactylorhiza longebracteata subsp. sooana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík bahenní (Epipactis palustris), kruštík pontický (Epipactis pontica), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), pětiprstka žežulník hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a jejich kříženec, lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Významný výskyt zde má i mech Fissidens adianthoides.

Zvířena - K charakteristickým živočichům patří zejména někteří motýli, jako je modrásek nejmenší (Cupido minimus), soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineolus) nebo bělásek hrachorový (Leptidea sinapis). Z obratlovců tu žije jen několik běžnějších druhů, jako ještěrka obecná (Lacerta agilis) a pro svahové louky typický pták bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Využití - Původně jednosečné louky, občas extenzivně přepásané, tvořily v minulosti součást rozsáhlého komplexu luk. Jejich podstatná část však byla zničena rekultivací, hnojením nebo rozoráním. Připravuje se přičlenění kvalitních porostů, které zbyly v okolí chráněného území, do rezervace. V posledních letech je plocha pravidelně kosena.

 

PR Machová

Komplex luk asi 3 km jižně od Javorníku, na severním a severozápadním svahu kóty Machová (579 m n. m.). Druhově bohatá luční vegetace s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, krajinářsky hodnotné území.

k.ú.: Javorník
výměra: 118,22 ha
nadm. výška: 380-575 m
vyhlášeno: 1987

Geologie - Flyšové vrstvy s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén až svrchní křída) náležejí do bělokarpatské jednotky magurského flyše, svodnického souvrství. Tvářnost území je ovliněna sesuvnou činností. Převládají mírné konkávní svahy, na kterých spočívají kambizemě typické a pseudoglejové těžší zrnitosti.

Květena - Květnaté louky, lemová společenstva, nivní mokřadní louky, bezkolencové porosty a pěnovcová prameniště jsou nejlépe zachována v údolí Rybnického potoka. Na velkých plochách převládá vegetace teplomilných travních porostů svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Kromě nich jsou zde vyvinuta lemová společenstva s černýšem hajním (Melampyrum nemorosum). Na vlhčích místech jsou bezkolencové louky (svaz Molinion), podél potoka nivní mokřadní louky svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare). Ze vstavačovitých v rezervaci rostou vstavač obecný (Orchis morio), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), z dalších rostlin se zde vyskytuje kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis recta), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), kosatec trávovitý (Iris graminea), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum) a ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos). Velmi významným prvkem je svahové prameniště s mocnou vrstvou organogenních sedimentů s přechodnou vegetací slatinných a rašelinných stanovišť. V mechovém patru zde dominuje ohrožený mech Tomenthypnum nitens, který zde plní ekologickou roli rašeliníků (v celém CHKO chybějících), spolu s ním roste vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), škarda bahenní (Crepis paludosa), vítod nahořklý (Polygala amarella), pětiprstka žežulník hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Krajinný ráz rezervace doplňují rozptýlené soliterní stromy, především lípy (Tilia sp.).

Zvířena - Nejpodrobněji zde byla studována fauna motýlů. Vyskytuje se zde žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate) a ohniváček černočárný (Lycaena discar), strakáč březový (Endromis versicolora), pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi), přástevník angreštový (Rhyparia purpurata) a mnoho dalších významných druhů. Pozoruhodné jsou však i nálezy ostatních bezobratlých. Je odtud známo např. 20 druhů rovnokřídlého hmyzu, zejména saranče Pseudopodisma fieberi, které zde má západní hranici svého rozšíření. Druhově pestrá jsou zde rovněž společenstva dvoukřídlých, zejména tiplicovitých a bahnomilkovitých. Tato rezervace je druhou lokalitou v ČR s výskytem bahnomilky Ellipteroides adrastea, která byla v roce 1984 popsána z nedaleké NPR Čertoryje.

PR Nová Hora

Členité území s loukami, lesíky a sady na úbočí Nové hory (552 m n. m.) v údolí Klanečnice asi 0,5 km severovýchodně od Květné. Zbytek květnatých luk s mozaikou mokřadů, lesíků a ostrůvků křovin.

k.ú.: Strání
výměra: 29,66 ha
nadm. výška: 400-490 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Podloží tvoří flyšové vrstvy svodnického souvrství, s převahou vápnitých prachovitých jílovců (spodní paleocén-svrchní křída). Tyto vrstvy náležejí do bělokarpatské jednotky magurského flyše. Antropogenní ovlivnění povrchu území zapříčinilo erozi. Svahové sedimenty a splachy podmínily vznik kambizemě pseudoglejové a pseudogleje typického, zrnitosti střední až středně těžší.

Květena - Na sušších místech převládá teplomilná vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana). Na několika pramenných výchozech roste šáchor tmavý (Cyperus fuscus), zajímavý je nález drobných druhů z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria). V přiléhajícím mokřadu byl zjištěn zblochan hajní (Glyceria nemoralis) a mléč bahenní (Sonchus palustris). Okraje luk jsou lemovány řídkými borovými lesíky s příměsí dubu letního (Quercus robur) a habru obecného (Carpinus betulus), v jejich podrostu byla zjištěna okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) i okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). V rezervaci bylo zaznamenáno celkem 257 druhů rostlin, např. hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), vstavač vojenský (Orchis militaris) a vstavač bledý (Orchis pallens).

Zvířena - V rezervaci nalézáme několik vzácných druhů motýlů, např. ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), o. modrolemého (Lycaena alciphron) a o. modrolesklého (Lycaena hippothoe), perleťovce kopřivového (Brenthis ino) a p. dvouřadého (Brenthis hecate). Bohatě jsou zastoupeni i fytofágní brouci. Z významnějších druhů byl zjištěn např. lalokonosec Otiorrhynchus multipunctatus, dřepčík Longitarsus brunneus a nosatec Donus intermedius.

Lesnictví - Výměra lesní půdy zaujímá 22,4 ha. Jedná se o osmdesátiletý a třicetiletý porost borovice lesní s dubem letním a habrem. Zásahy budou směřovat k uvolňování listnáčů v podúrovni případně na jejich dosadbu.

Využití - Lokalita byla původně součástí komplexu jednokosných luk, které však byly v průběhu 70. let až na nevelké fragmenty rozorány. Větší část plochy rezervace nebyla v posledních letech kosena; pouze malou část obhospodařoval soukromník a hnojením znehodnocenou větší plochu sklízelo zemědělské družstvo. Počátkem 90. let byla neobhospodařovaná část rezervace vyčištěna od náletu dřevin a bylo obnoveno pravidelné kosení. Stav vegetace se začíná zlepšovat, v roce 1995 se dokonce v kulturním, před deseti lety pohnojeném porostu znovu objevilo několik jedinců tořiče čmelákovitého.

 

PR Ploščiny

Rozsáhlý komplex pastvin s roztroušenými stromy i souvislejšími lesíky ve vrcholové partii hřebene Královec-Ploštiny (739,1 m n. m.)-Požár, asi 3,5 km východně od Valašských Klobouk. Horské extenzivní pastviny a sukcesní stádia lesních porostů s výskytem vzácných druhů rostlin. 

k.ú.: Poteč
výměra: 15,05 ha
nadm. výška: 670-739 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců a slínovců řadíme do dílčí jednotky bystrické magurského flyše, zlínského souvrství, bystrických vrstev (střední až spodní eocén). Půdní pokryv tvoří kambizem dystrická (silně kyselá varieta kambizemí), zrnitosti těžší střední.

Květena - Převažujícím rostlinným společenstvem na loukách jsou mezofilní travinné porosty, v nichž se vyskytuje smilka tuhá (Nardus stricta), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), dobromysl obecná (Origanum vulgare), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač obecný (Orchis morio) a vstavač mužský (Orchis mascula). V křovinách dominuje habr obecný (Carpinus betulus), místy i jalovec obecný (Juniperus communis). V lesní vegetaci najdeme buk lesní (Fagus sylvatica), jedli bělokorou (Abies alba) a přimísený smrk ztepilý (Picea abies), v podrostu se vyskytuje např. ostřice chlupatá (Carex pilosa), čistec alpínský (Stachys alpina), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), řepíček mochnovitý (Aremonia agrimonoides) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia).

Zvířena - Dosavadní průzkum byl zaměřen ponejvíce na motýly. Byly zde zjištěny mnohé významné druhy, jako např. modrásek nejmenší (Cupido minimus), soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineolus), dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tytius) nebo bělásek hrachorový (Leptidea sinapis). Z fytofágních brouků stojí za zmínku lalokonosec Otiorrhynchus multipunctatus, nosatci Larinus sturnus a Tychius stephensi. Běžné druhy obratlovců zde reprezentují zejména ještěrka obecná (Lacerta agilis) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio). Byl zde pozorován stepní plž Chaudruck tridens.

Lesnictví
- Značnou část vrcholové partie zaujímají převážně osmdesátileté smíšené porosty tvořené smrkem ztepilým, břízou bělokorou, jedlí bělokorou a ostatními vtroušenými listnáči. Postupným odtěžováním, zejména břízy, bude postupně uvolňován prostor pro zmlazování jedle.

Využití - V minulosti bylo území využíváno jako extenzivní pastvina, na části byl ovocný sad (švestek, višní a třešní). V 70. letech bylo upuštěno od pastvy a plocha postupně zarůstala náletem dřevin. V současné době je třeba usměrňovat sukcesi dřevin.

 

PR Pod Žitkovským vrchem

Bývalé pastviny s rozptýlenými lesíky na severovýchodním svahu Žitkovského vrchu (669 m n. m.), 0,5 km severně od Žítkové. Krajinářsky velmi hodnotný rozsáhlý komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení, ve kterém se střídají sušší stanoviště, mokřady i stromová zeleň.

k.ú.: Žítková
výměra: 16,58 ha
nadm. výška: 480-620 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Území budují sedimenty svodnického souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachovitých jílovců (spodní paleocén-svrchní křída). Antropogenní ovlivnění reliéfu podmínilo sesuvnou činnost a vychází z hospodářské činnosti obyvatel. Na svahových sedimentech vznikla kambizem typická, na vlhčích stanovištích kambizem pseudoglejová.

Květena - Na sušších místech se objevuje krátkostébelná vegetace svazu Violion caninae, s ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera), ostřicí bledavou (Carex pallescens), bikou mnohokvětou (Luzula multifora), bikou ladní (Luzula campestris) a bikou bělavou (Luzula luzuloides). Územím protéká několik pramenných stružek, v jejichž okolí najdeme mokřadní vegetaci svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare). V rezervaci bylo zaznamenáno celkem 240 druhů, ze vzácnějších se zde dosud roztroušeně vyskytují prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), tolije bahenní (Parnassia palustris), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a hořec brvitý (Gentianopsis ciliata).

Zvířena - Kromě motýlů typických pro karpatské louky zde žije také dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tytius). Z fytofágních brouků stojí za zmínku výskyt nosatců Alophus weberi, Donus intermedius a nosatčíka Apion interjectum. Z významných druhů ptáků zde žije chřástal polní (Crex crex).

Využití - Lokalita byla původně využívána jako jednosečná louka, po první seči extenzivně spásaná. V době kolektivizace se zde intenzivně pásly ovce. V roce 1989 byla většina lokality pohnojena. Značná část území nebyla do poloviny 90. let kosena, místy byla jen výjimečně přepásána ovcemi. Na těchto plochách je luční porost značně degradovaný, citlivější druhy z něj vymizely. Do rezervace se navíc začal šířit nálet dřevin. Kvalitnější vegetace se zachovala pouze na okrajích remízků. V roce 1997 bylo obnoveno kosení podstatné části území a je připravována likvidace náletu.

 

PR Sidonie

Stará bučina na údolním svahu pravého bezejmenného přítoku řeky Vlárky asi 1 km severozápadně od Sidonie. Vysoce vitální bukový porost typický pro střední polohy Bílých Karpat.

k.ú.: Sidonie
výměra: 13,53 ha
nadm. výška: 425-560 m
vyhlášeno: 1984

Geologie - Podklad tvoří svodnické souvrství (bělokarpatská jednotka magurského flyše), ve kterém převládají flyšové vrstvy s vápnitými jílovci (svrchní paleocén-svrchní křída). Lokalita zaujímá pravý, k jihovýchodu exponovaný a velmi příkrý údolní svah Vlárky. Svah je rozčleněn pobočnými údolími v rozsochy. Půdní pokryv tvoří kambizem typická, střední zrnitosti vyvinutá na svahových sedimentech.

Květena - Ve stromovém patru dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), v podrostu jsou charakteristické druhy jako např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonný (Galium odoratum), z chráněných druhů zde roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a okrotice červená (Cephalanthera rubra).

Zvířena - Lesní porost je hnízdištěm čápa černého (Ciconia nigra), holuba doupňáka (Columba oenas), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datla černého (Dryocopus martius). Z motýlů stojí za pozornost babočka jilmová (Nymphalis polychloros) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). Dále zde bylo zjištěno 15 druhů měkkýšů, včetně typických karpatských plžů, k nimž patří např. skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus).

Lesnictví - Jedná se o dvojetážový, asi 170 let starý bukový porost, který je zdravý a má značný objem dřevní hmoty (zásoba přes 1000 m3/ha). Nejvyšší buk je vysoký 48 m. Porost i v současnosti velmi dobře zmlazuje. Vtroušen je javor klen a jilm horský. Ukázka dobrého hospodaření několika generací lesníků ve velmi příznivých podmínkách.

Využití - V minulosti zde byly prováděny jen probírky, v současné době je dle ochranného režimu porost ponechán bez zásahů.

 

PR Ve Vlčí

Pastviny s rozptýlenými lesíky v členitém terénu pramenné mísy na hlavním hřbetu Lopenické hornatiny, 0,8 km severovýchodně od kóty Kykula (746 m n. m.). Zachovalá travinobylinná společenstva s výskytem ohrožených druhů rostlin.

k.ú.: Vyškovec
výměra: 22,26 ha
nadm. výška: 580-720 m
vyhlášeno: 1982

Geologie - Javorinské souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše se skládá z drobně až středně rytmických vrstev s převahou pískovců (spodní paleocén - svrchní křída). Lokalitu najdeme v široce rozevřené horní části pramenné mísy přiléhající k plochému rozvodnímu hřbetu (kóta Vlčí, 725,2 m n. m.). Svahové hlinitokamenité sedimenty se staly podkladem pro tvorbu kambizemě typické, variety kyselé, střední zrnitosti.

Květena - Na suchých stanovištích převládá karpatské společenstvo extenzivních pastvin (asociace Anthoxantho-Agrostietum) s kostřavou červenou (Festuca rubra). V sesuvném území ve vegetaci dominuje přeslička největší (Equisetum telmateia). Bylo zde pozorováno celkem 250 rostlinných druhů, např. vemeníček zelený (Coeloglossum viride), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec listenatý Soóův (Dactylorhiza longebracteata subsp. sooana), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Část rezervace pokrývají menší bukové lesíky.

Zvířena
- Žije zde řada zajímavých druhů živočichů, např. motýl martináček bukový (Aglia tau), karpatská masařka (Sarcophaga zumptiana), nosatci Tychius stephensi, Donus intermedius a Hypera fornicata. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptáků mimo běžné druhy luk a pastvin také chřástal polní (Crex crex) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Lesnictví - Lesní enklávy byly těženy výběrovým způsobem s následnou přirozenou obnovou.

Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt